| ‹1› | περιχαλκοῦν aere obducere pent.-mih. κόπτειν cudere bor. 85. chron. златомь -ванъ sup. 272. -вати мѣдию περιχαλκοῦν χαλκῷ kruš. pent.-mih. -вань златомь men.-mih. [Cit] |
| ‹2› | ἀνάπαυσις requies ostrom. io.-dim. sup. 231. 261. 293. 372 etc. chron. bus. 91. dial.-šaf. ни покоа дахь себѣ sabb.-typ. дьбрь ахорьска въ покоѥ воломъ bus. 78. mansio leont. obitus ostrom. nomen litterae п op. 2. 2. 86: male pro ἀπόλαυσις sup. 67. pruss. packe. [Cit] |
| ‹3› | sensus dubius: аггеломь наставниче и беспльтнымь -ниче men.-belg. о приꙗзнивый рабе и добры покойниче hom.-mih. 134, ubi pro поконьникъ stare videtur. [Cit] |
| ‹4› | tranquille - спавь alex.-mih. 67. [Cit] |
| ‹5› | ἀναπαύσεως quietis ant. на водѣ -нѣ bus. 86. quietus sup. 194. житие -ное man. -на войска alex.-mih. 130. -на вода typ.-chil. dioptr.: nota male ἀντιλογίας при водѣ -нѣй men.-mih defunctus gram. 163. 223. š.-gl. 16. mon.-serb. cf. -коньнъ [Cit] |
| ‹6› | ἀναπαύειν, καταπαύειν sedare sup. 150. ostrom. men.-mih. pent.-mih. šiš. 176. psalt.-saec. xiii. typ.-chil. sabb.-typ. kruš. adde chron. clim. ἀναπαύειν abrogare sup. 311: nota ministrare sup. 14. - сѧ: гостивь и -кой се greg.-lab. 8. [Cit] |
| ‹7› | ἀνάπαυσις, ἀνάπαυλα, κατάπαυεις, ἄνεσις quies barl. proph. esai. 34. 14. -vost. act. 7. 49. -vost. hebr. 3. 18. -vost. tur. men.-vuk. sim. I. 1. prol.-mart. pan. ardž. sabb.-typ. chrys.-frag. krk. men.-leop. adde svjat.-mat. 7. mon.-serb. -що op. 2. 2. 96. коѥ мѣсто -щоу моѥмоу šiš. 14. [Cit] |
| ‹8› | ἀναπαύσεως quietis dial. -щно житие βίος ὁ ἀνέσιμος man. [Cit] |
| ‹9› | agitatio clim. [Cit] |
| ‹10› | σαλεύειν agitare sbor. krmč. -блоу свѣть alex.-mih. 161. црьквь не -блющи собою οὐ σαλευομένη hom.-mih. 97. - сѧ šiš. 10. chrys.-lab. chron. 1. 193. [Cit] |
| ‹11› | agitare pat. 192. isaak. -бимь боудеть sabb. typ.: male -лоб- mon.-serb. 476. 69. [Cit] |
| ‹12› | tribus princeps apoc. 7. 5. -vost. cf. gr. ἀρχέλαος. [Cit] |
| ‹13› | ἀρχή initium - телесьствиа op. 2. 1. 163. - поутий своихъ prov. 8. 22. - parem. 1271. на поконь tandem alex.-mih. 145. mon.-serb. 433. 459. 460. [Cit] |
| ‹14› | ἀρχηγός dux, auctor pat. - вѣрѣ hebr. 12. 1. -bulg.-saec. xi. apost.-ochrid. šiš. 51. 248. 249. op. 2. 1. 164. adde pat. градьни -ници men.-mih. 348. προὔχων praecellens -кꙑ въ злобѣ vost. [Cit] |
| ‹15› | principalis отъ -нна op. 2. 2. 237. ultimus на покони дьнь mon.-serb. 437. 8: nota вь -коно врѣме nom.-lab. et in fontt. glag. поконьнъ significare perfectus; pro покойнъ habes: -ньно дѣло дьне καταπαύσιμος hom.-mih. [Cit] |
| ‹16› | fodere triod. esai. 5. 6. -vost. sepelire prol.-mart. nsl. pokopati, pokop. [Cit] |
| ‹17› | poenitentia nov. [Cit] |
| ‹18› | εὐπειθής obsequens šiš. 190. ταπεινόφρων humilis ant. pat.-mih. sabb. 139. vita-theod. dioptr. krk. - на послоушаниѥ hom.-mih. [Cit] |
| ‹19› | qui subiicit georg. [Cit] |
| ‹20› | ὑποτάσσειν subiicere sup. pat. chron. - кого men.-vuk. - подъ сꙗ per. 7.1. - подъ собою zak.-serb. -ри подь нозѣ ѥго šiš. 126. -риль ѥси подь ногама ѥго šiš. 240. -ри подо нь всꙗ bus. 96. - сѧ ὑποτάσσεσθαι, πείθεσθαι subditum esse, obedire ant. krmč. 33. sup. ὑπακούειν obedire proph. не - recusare. [compositio: поко|рити покорѭ покориши] [Cit] |
| ‹21› | obediens не боудемъ -ри tur. 71. [Cit] |
| ‹22› | obedientia ephr. повиноуѧ сѧ - meth. 3. съ покоромь meth. cf. russ. dial. покоръ contumelia. [Cit] |
| ‹23› | obediens prol.-vuk. io.-sin. prol.-mart. [Cit] |
| ‹24› | homo obediens krmč.-mih. [Cit] |
| ‹25› | obediens isaak. int. 256. obedientiae -на словеса men.-mih. [Cit] |
| ‹26› | obedientia pat.-šaf. ephr. men.-leop. аще ѥси вь -вѣ о господи ephr.-belg. [Cit] |
| ‹27› | v. покарꙗти сѧ. [Cit] |
| ‹28› | vb subiicere лоучшимь горшее - men.-belg. μέμφεσθαι vituperare -роуꙗ op. 2. 2. 266. [Cit] |
| ‹29› | ὑποταγή subactio; πειθήνιον obedientia -рен- ant. sup. 38. 237. 379. ταπείνωσις humiliatio op. 2. 2. 266. chron. безь -ниꙗ ἀδιάλλακτος men.-vuk. [Cit] |
| ‹30› | messis trigl. klruss. pokis reihe des mähers pol. pokos. [Cit] |