Портал славістики


[root][dicthub]

"Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum" von Franz Miklosich (LexiconPGL)

Das "Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum" von Franz Miklosich, gedruckt in Vindobonae bei Braumueller, 1862-1865 wurde im Rahmen des Projektes MultiSlavDict verschriftlicht (über ein mehrstufiges Proofreadingverfahren) und in eine Datenbank konvertiert.

?
1

ѫ

trigesima septima alphabeti cyrillici littera. [Cit]
2

ѫ

v. ѭ [Cit]
3

ѫборъкъ ‹m.›

modii genus оубороковъ (оуборковъ {pl.} g.) пшена bus. 401. serb. uborak modii genus; vas živ. 87. čech. oubor, úbor; ouborek fiscella polab. apud jungm. vumberak: ne a бр-ати derives, est enim ahd. einbar mhd. einber nhd. eimer gefäss mit einem griffe. [Cit]
4

ѫвозъ ‹m.›

vallis оувозъ боричевъ per. 2. 14. pol. wąwoz. [Cit]
5

ѫглиѥ ‹n.›

ἄνϑρακες carbones greg.-naz. svjat. pat.-mih. kruš. men.-vuk. leont. hom.-mih. šaf.-glag. 64. prol.-mih. mat. 10. dial.-šaf. typ.-chil. isaak. prol.-vuk. prol.-rad. оугьлиѥ triod.-mih. - гороуще men.-mih. [Cit]
6

ѫглъ ‹m.›

γωνία angulus ostrom. greg.-lab. holm. въ вьсѣхъ ѭгльхъ лаѥть izv. 421. ѫгълъ ostrom. ѫгьлѣ sup. μέρος pars (domus) men.-vuk. πτέρυξ op. 1. 86. πτερύγιον отъ .д.-хъ оуглъ земли op. 2. 1. 115. ѭглъ ev.-trn. ѭгльхъ svjat.-mat. 8. ноуглоу š.-gl. 86. nsl. vogel; serb. nugao živ. 133. oserb. nuhl nsl. četirivug quadrangularis habd. lat. angulus cf. ač: ančâmi biege gr. ὄγκος bug lat. ancus, uncus curt. 1. 101. ztschr. 7. 179. cf. ѫзъкъ [Cit]
7

ѫгль ‹m.›

ἄνϑραξ carbo hom.-mih. svjat. - горѧщь holm. - жеравьнь triod.-mih. 76. ѫглий sup. 422. оугльми svjat.-mat. 9. {pl. nom.} ѫглие bon. югль ant.-hom. nsl. voglen bulg. jъglen milad. 385. croat. ugljen verant. nserb. nugel lit. anglis {f.} lett. ôgle ztschr. 4. 357. cf. scr. andž splendere götting. gel. anz. 1860. 228. angâra carbo. [Cit]
8

ѫгльникъ ‹m.›

angularis оугольникъ pam. 149. оуголника самого христа tur. [Cit]
9

ѫгльнъ ‹adj.›

ἀκρογωνιαῖος angularis hom.-mih. ѫгъльнъ, ѫгълънъ sup. оугъльнъ proph. ѫгълънꙑй камень sup. камень ѫгъленъ cloz. I. 868. [Cit]
10

ѫглѥвиѥ ‹n.›

coll. carbones prol.-vuk. -вие живо misc.-šaf. [Cit]
11

ѫглѥша ‹m. nom. propr.›

viri оуглешь steph. gr. οὐγκλέσης. [Cit]
12

ѫгоришть ‹m.›

anguilla -ричь trigl. [Cit]
13

ѫгриновъ ‹adj. poss.›

hungari sabb. 153. [Cit]
14

ѫгринъ ‹m.›

hungarus sabb. 152. chron. оугринъ родомъ men.-leop. оугри sabb. 153. оугры bus. 621. на оугры steph. сь оугры prol.-mih. оугринъ гонꙗше сѧ въ слѣдъ ѥго izv. 673. оугри къ коневи гонѧще izv. 673. оугъри σκύϑαι zlatostr. не мꙑ же тъчию, нъ и оугъри и обьри ἀλλὰ καὶ σκύϑαι καὶ βάρβαροι zlatostr. ꙗко нꙑ разгнаша оугри izv. 673. оугрин (ь)ць {nom.} viri ev.-novg. {pl.} ѫгри terra hungarorum вь оугры посла prol.-vuk. prol.-mih. на оугрехь misc.-šaf. на оугрихь nov.: nota имѣа оугъре βάλλουσα κοχλίους cozm.-ind. nsl. vôger, vogrin, vogrinec, vogrič hungarellus lex. vogri exanthematis genus lex. vogrščak ostwind, nordwind: in Stiria vugrin, vugrinčič habd. bulg. ugrin; ugari milad. 145. lit. vengras cf. оугра [Cit]
15

ѫгриꙗ ‹f.›

hungaria оугриꙗ steph. [Cit]
16

ѫгровлахийскъ ‹adj.›

hungarovalachicus оугр- ardž. op. 2. 2. 189. 192. [Cit]
17

ѫгровлашьскъ ‹adj.›

hungarovalachicus оуг- steph. [Cit]
18

ѫгрь ‹m.›

anguilla: in fontt. psl. non videtur legi nsl. ogor; vugor bel. habd. croat. ugor verant. serb. ugor, ugič esthn. angrias lit. angis anguis; ungurís anguilla scr. ahis gr. ἔχις, ἔγχελυς lat. anguis, anguilla ahd. unc cf. curt. 1. 172. Grimm, wörterb. 1. 5. [Cit]
19

ѫгрьскъ ‹adj.›

hungaricus оугрьскь prol. max. domet. men.-vuk. ратьници оугрьстии izv. 6. 385. чести оугрьскыѥ op. 2. 1. 48. оугорьс- bus. 702. королю оугорьскомоу meth. 8. кавкасийскꙑꙗ горꙑ, рекше оугорьскꙑꙗ izv. 670. въста на нь ꙗзꙑкъ оугорьский izv. 673. [Cit]
20

ѫгоулꙗ ‹f.›

ἔγχελυς anguilla ѩголꙗ, ѥгоулꙗ ex.-vost. 1. 14. ztschr. 6. 186. bulg. jъgulja milad. 360. 530. serb. jegulja pol. węgorz [Cit]
21

ѫда ‹f.›

ἄγκιστρον hamus ant. trigl. рыбарь вьврьжеть оудоу вь морѥ hom.-mih. russ. уда. [Cit]
22

ѫдити, ѫждѫ, ѫдиши ‹vb.›

ἀγκιστρεύειν adhamare hom.-mih. 146. trigl. [Cit]
23

ѫдица ‹f.›

ὄγκινος uncinus, hamus prol.-cip. men.-vuk. trigl. оудице заложише ὀγγίνους εἰσδέχεται prol.-rad. ἄγκιστρον hamus ostrom. hom.-mih. georg. misc, κρεάγρα fuscina vost. ὄνυξ uncus men.-vuk. юд- op. 2. 2. 239. adde очи оудицами ископаше prol.-mart. оудицами копаша men.-leop. nsl. ôdica, vôdica meg. lex. bulg. vъdicъ [Cit]
24

ѫдолити -лѭ -лиши ‹vb.›

cavare каплꙗ мекька прилежещи камень ѧдолить жестокый isaak.: nota ѧ in codice serbico. [Cit]
25

ѫдолитъ ‹adj.›

cavus аще бы образъ земный оудолитъ былъ ex.-vost. [Cit]
26

ѫдолиѥ ‹n.›

vallis cant. 1. 17. io.-sin. chron. оуд- greg.-naz. ѭдолиѥ bon. [Cit]
27

ѫдолъ ‹m.›

κοιλάς vallis оудолъ mat. 26. pyrg. pat. 193. во оудолѣ пернѣ ἐν τῇ κοιλάδι τῇς δίκης parem. -saec. xiv. adde оудоломъ мозгоу io.-dam. оудоли въ земли io.-dam. ber. ѭдолъ psal. 59. 8.- bon. κοιλία ventriculus op. 2. 2. 303. cf. ѫвозъ [Cit]
28

ѫдоль ‹f.›

κοιλάς vallis bon. dial.-šaf. оудоль krmč. io.-sin. dioptr. krmč. cant. 2. 1. {gen.} 14. 10.- pent.-mih. оудолий sg. {gen.} krmč.-mih. вь оудоли sabb. 168. оудолми земными op. 2. 1. 42. все оудоли ex.-op. 2. 1. 27. ѫдоль плачевьнѫѭ izv. 452. завѣшта въ ѭдоли плачевьнѣй izv. 478. боле своѥꙗ оудоли окроугънѧꙗ имоущи izv. 666. юдоль trigl. ѥдоль ex.-op. 2. 1. 30. κοιλότης cavum въ ѭдолехъ съмѣреномоудрьꙗ antch. [Cit]
29

ѫдольнъ ‹adj.›

cavus -но мѣсто men.-mih. [Cit]
30

ѫдоу

v. ѭдоу [Cit]