Портал славістики


[root][dicthub]

"Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum" by Franz Miklosich (LexiconPGL)

"Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum" by Franz Miklosich (printed in Vindobonae by Braumueller) 1862-1865 was transcribed (via multi-stage proofreading process) and converted into the database within the project MultiSlavDict.

?
1

ц

vigesima sexta alphabeti cyrillici littera, ци dicta, numerum dcccc indicat. [Cit]
2

цагри

explicatur per самострѣлъ azbuk. [Cit]
3

цаконинъ ‹m.›

tzacon цаконинъ ежь есть misc. 84: sunt vero tzacones populus Peloponnesi. [Cit]
4

цаконьскъ ‹adj.›

τῶν τζα (κό)νων tzaconum мѣсто -ско men.-mih. 274. [Cit]
5

цариградъ ‹m.›

constantinopolis ioann. greg.-lab. men.-vuk. greg.-mon. misc. op. 1. 45. обьтичеще и самого цариграда καὶ αὐτὴν τὴν βασιλίδα κατατρέχοντες prol.-rad. 98. новый - man metropolis славьный - трьновь cip. cf. цѣсарь {adj.} [Cit]
6

цариградьскъ ‹adj.›

constantinopolitanus kryl.-mat. 11. [Cit]
7

царина ‹f.›

vectigal chrys.-duš. за еже подлежати царинѣ имѣнию его misc.-šaf. .к. литрь злата вь цариноу да платить misc.-šaf. [Cit]
8

цариньскъ ‹adj.›

vectigalium цариньскаа дѣꙗти misc.-šaf. [Cit]
9

царица ‹f.›

βασιλίς imperatrix bell.-troj. 7. man. sabb. 136. greg.-mon. misc. царици ласкаѥ се βασιλίδα κολακεύων men.-mih. [Cit]
10

царичинъ ‹adj. poss.›

imperatricis greg.-lab. prol.-rad. -но потезаниѥ men.-mih. [Cit]
11

цароградьскъ ‹adj.›

constantinopolitanus sabb.-vindob. 169. cf. цариг- et царѥг-. [Cit]
12

царь ‹m.›

βασιλεύς imperator šiš. 251. cyr. 3. sim I. 21. 27. царь et цс҃рь hom.-mih. cf. цѣсарь e gr. καῖσαρ lat. caesar. [Cit]
13

царь ‹adj. poss.›

βασιλέως imperatoris ꙗрости царѥ šiš. 184. - моужь glag. свать - sabb. 46. - градь constantinopolis ev.-trn. nicod. cyr. 18. tur. per. chron. asên 9. russ. изъ царя града ryb. 1. 167. ко царю градоу ryb. 1. 134. cf. цѣсарь {adj.} [Cit]
14

царьскъ ‹adj.›

imperatoris hom.-mih. -скаꙗ врата in ecclesia greg.-mon. -ска рода сы sabb. 103. -скь градь βασιλικὸν ἄστυ constantinopolis prol.-mih. -ска невѣра misc.-šaf. -скый градь cpolis nicod. cf. цѣсарьскъ [Cit]
15

царьствиѥ ‹n.›

imperium sim. I. 22. [Cit]
16

царьство ‹n.›

imperium bell.-troj. 11. per. - правити men.-vuk. [Cit]
17

царьствовати -воуѭ -воуѥши ‹vb.›

imperare - надъ нимь dioptr. [Cit]
18

царѥвати -рюѭ -рюѥши ‹vb.›

βασιλεύειν imperare man. triod. [Cit]
19

царѥвъ ‹adj. poss.›

βασιλικός imperialis men.-vuk. prol.-cip. isaak. поуть - pent.-mih.- строитель cyr. 3. -ревъ man. sabb. 200. -во лице sabb. 52. - лазь chrys.-duš. 15 [Cit]
20

царѥвьна ‹f.›

filia regis mir. [Cit]
21

царѥградьць ‹m.›

civis constantinopolitanus -рег- sbor.-kir. 62. [Cit]
22

цвара

v. сквара [Cit]
23

цвилити -лѭ -лиши ‹vb.›

κλαυϑμυρίζεσϑαι flere ꙗко и дѣтиштю цвилити greg.-naz. bulg. cvili hinnire cf. цвилѣти [Cit]
24

цвилѣти -лѭ -лиши ‹vb.›

plangere pat.-šaf. 207 оумеръ съ пѣсньми, ꙗко и птица цвилѧщиа ϑνήσκεις μετᾠδῆς, ὡς κύκνους ϑνήσκειν λόγος moreris canens, prout ferunt cygnos mori prol.-vost. cf. цвилити [Cit]
25

цвисти, цвьтѫ, цвьтеши ‹vb.›

ἀνϑεῖν florere sup. ἀναϑάλλειν germinare цвьтетъ sup. κομᾶν luxuriare sup. цвьтеть bus. 154. цвътетъ bon. присно цвьты sim. I. 18. цвьтоуштими мира сего sborn. цвьтѫшт- sup. цвьтѧштъ sup. 260. 7. цвьтещихь sim. II. 10. цьфсти, цьфтоуще op. 2. 1. 161. цьвтоущь ephr. цьвьтить alex.-mih. 183. цвѣтоуштꙗ bus. 32. цвѣты part. io.-sin. цъфтѣше chrys.-frag.: male чрътѫщи ϑάλλουσα greg.-naz. nsl. cvisti lex. bulg. cavti verk. 372. cf. scr. çvi turgere. [Cit]
26

цволъ ‹m.›

folium не обрѣтохоу снѣсти ничесоже, тькьмо цьволь травоу сельноу misc. 38. cf. serb. cvolina russ. стволъ caulis. [Cit]
27

цвьтениѥ ‹n.›

florere -тѣниѥ красоты prol.-rad. цвѣт- izv. 659. [Cit]
28

цвьтъ

m flos ꙗко цвьтъ травьнꙑй psalt.-int.-saec. xii.cf. цвѣтъ [Cit]
29

цвѣлити -лѭ -лиши ‹vb.›

affligere acad. flere pat. bulg. cvili milad. 193. 298. serb. ucviliti affligere stul. cf. цвилѣти [Cit]
30

цвѣньць ‹m.›

sensus ignotus: рабь твой -нци вьзѧть златикы твоѧ pat.-mih. 157. cf. чванъ [Cit]