Портал славістики


[root][dicthub]

"Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum" by Franz Miklosich (LexiconPGL)

"Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum" by Franz Miklosich (printed in Vindobonae by Braumueller) 1862-1865 was transcribed (via multi-stage proofreading process) and converted into the database within the project MultiSlavDict.

?
1

д

quinta alphabeti palaeo-slovenici littera, добро dicta. д indicat numerum iv. [Cit]
2

да ‹conj.›

ἵνα ut sup. ostrom. etc. εἴϑε utinam - бꙑшѧ бѣжали sup. 298. да cum indic. usurpatur pro imperat. sup. 20. 52. 53 etc. ὡς ut; да ако quando sup. 29. 43. 44 etc. да ꙗко quando sup. 46. 47. 48 etc. да ꙗко quando sup. 48. 115. chron. да ꙗко ὡς oὖν ostrom. да ѥгда quando op. 2. 2. 372. да ѥгда оубо хотꙗше въпрашати бога svjat. да ѥли si sup. 281. ex. да ѥльма ἐπεὶ οὖν quia igitur sup. 236. да ѥльмаже quoniam да аште εἰ si sup. 27. 29. 35 etc. tur. zlatostr. ex.-op. 2. 1. 27: nota даче per. 3. 1. да оубо τοίνυν, οὐκοῦν igitur sup. 25. 74. 219. да оуже λοιπόν, οὐκοῦν igitur sup. 53. 175. да аще оубо εἰ οὖν op. 2. 2. 305. chron. даште sborn. аще да εἰ si sup. 147. 215. 239 etc. ex.-op. 2. 1. 27. tur. аще ли да sup. 132. 163. οὖν, οὐκοῦν igitur sup. 121. 318. 398. 406. да καί et sup. 23. 32. 45 etc. tur. men.-leop. chron. cf. да се chron. 1. 116. in interrog. да чьто то; καὶ τί τοῦτο; hom.-mih. да по что оубо не вѣрѫѥши; τί ov svjat. да что оубо τί οὖν ex.-op. 2. 1. 27. даили fortasse pro дѣи ли greg.-naz.: даили ѥсмь зачель {num.} 11. 12. - pent.-mih. виждъ, даили въ мнѣ живеши ὅρα, μὴ ἐν ἐμοὶ κατοικεῖς ies.-nave 9.7.-vost. да ли ἆρa num op.2.2. 55. μή num op. 1. 16. kruš. да ли ѥдинако ѥдиной женѣ не може прѣдолѣти; men.-mih. да ли сребро вьзвратихомь; pent.-mih. да ли потрѣбиши люди сиѥ; pent.-mih. εἰ si vost. да ли змиꙗ отлагаеть старость εἶτα ὄφις μέν etc. cyr.- hier. cum imperat. да бес печали боуди greg.-lab. да пристѫпимъ cloz. I. 405. да посли ны cyr. 18. да нѣстъ то до тебе ἀλλοὐκ ἔστι τοῦτο πρὸς σέ sup. 279. da muzlite fris. chron. да кли est pro да некли: дакли разоумѣѥмь men.-mih. 12. да fortasse pendet a verbo дати, ita ut vere sit, concede, vel a дѣти, ut significet, fac: cf. serb. daj saltem: da daj imaće bojazni od moga sina živ. 133. [Cit]
3

давати -ваѭ -ваѥши ‹vb.›

διδόναι dare hom.-mih. bell.-troj. nom.-mik. chrys.-lab. offerre злато -ваше ѥмоу, онь же не рачи prol.-mih. sinere misc. isaak. io.-sin. typ.-chil. mon.-serb. [Cit]
4

давидовъ ‹adj. poss.›

david sim. II. 3. cf. давꙑдовъ [Cit]
5

давидьскъ ‹adj.›

davidicus hom.-mih. men.-vuk. sabb. 109. [Cit]
6

давидьскꙑ ‹adv.›

davidice sabb. 22. 41. men.-mih. cf. давꙑдьскꙑ [Cit]
7

давило ‹n.›

laqueus alex. [Cit]
8

давити -влѭ -виши ‹vb.›

ἄγχειν, πνίγειν suffocare sup. 41. ostrom. greg.-naz. isaak. krk. hes. не даветь сираго отрока chrys.-lab. давещомоу те чрѣвоу chrys.-lab. давей саоула доухь sabb. 148. cf. russ. сдавнуть scr. du angere gr. δύη dolor lit. doviti: rectius fortasse conferes scr. dhu gr. ϑυ goth. divan, daujan ahd. tôwan Pott. 2. 1. 954. [Cit]
9

давлꙗти -лꙗѭ -лꙗѥши ‹vb.›

suffocare glag. [Cit]
10

давлѥнина ‹f.›

πνικτόν suffocatum krmč. krmč.-mih. [Cit]
11

давлѥниѥ ‹n.›

suffocatio clim. per. [Cit]
12

давꙑдовъ ‹adj. poss.›

david bon. sup. cf. давидовъ [Cit]
13

давꙑдъ ‹m.›

david bon. sup. 173. 247. 261 etc. cf. даудъ [Cit]
14

давꙑдьскꙑ ‹adv.›

davidice chron. cf. давидьскꙑ [Cit]
15

давьно ‹adv.›

πάλαι olim ant.-hom. давно ev.-syn. a. bell.-troj. [Cit]
16

давьнъ ‹adj.›

antiquus - лѣты ἀειδὴς (ἀείδιος) διὰ τὸν χρόνον men.-mih. изь давьныхь лѣть men.-mih. из давьна sup. 247. -въна sup. 13. 247. -вна sup. 446. sabb. 201. vita-theod. hom.-mih. оть давьна krmč. nsl. z davna, unde zdavnej; davenj {adj.} hung. od davnja habd. cf. nsl. dave, davi heute früh, unde davišenj {adj.} odavi gerade zuvor dain. 254: de scr. dhâv curro non videtur esse cogitandum. [Cit]
17

давьць ‹m.›

δοτήρ dator sup. barl. ex. hom.-mih. chrys.-lab. ephr. typ.-chil. житиꙗ нашего - mèn.-mih. виноу - krmč.-mih. тихаго -ца любить богъ [Cit]
18

давѣ ‹adv.›

olim chron. 1. 82. nsl. dave heute früh cf. lat. diu bei tage, lange, vor langer zeit. [Cit]
19

дадительнъ ‹adj.›

dans, largiens antch. [Cit]
20

дажда ‹f.›

datio svjat.-op. 2. 2. 396. mat. λῆμμα munus, lucrum georg. krmč.-vost. vectigal pat.-mih. διακονία ministerium šiš. 12. rum. даждіъ vectigal: ngr. δάτζα tributum deh. respondet nsl. dača, serb. daća, quod psl. esset дашта [Cit]
21

даждьбогъ ‹m.›

numen slavorum, soli ἥλιος aequiparatum: pro солнце habes per. xxiii. акы дажьбогъ, рече, обличи афродитоу ὡς ἥλιος, φησὶν, ἤλεγξε τὴν ἀφροδίτην сынъ его, солнце именемъ, егожъ наричють дажьбогъ per. xxii. дажьбогъ chron.: nota дажба, дашоуба alex. vox composita, cuius pars prior imperat. verbi да esse videtur, ita ut sit dispensator divitiarum. [Cit]
22

даждьбожь ‹adj. poss.›

ἡλίου solis дажьбожь per. xxiii. [Cit]
23

даже

particula даже до usque ad. - до самого рима prol.-mart. - до връха š.-gl. 88. сь вечерадо наоутриа ἕως πρωΐ pent.-mih. - до десеторице men.-mih. - и до евоуса pent.-mih. - и до дьньсь; - и приидоста pent.-mih. не оу и оучюемъ ихъ, - отъбѣгноутъ ex. даже не priusquam sup. 34. 120. да те благословить доуша моꙗ, - не оумроу πρὶν ἀποϑανεῖν με, πρὸ τοῦ ἀποϑανεῖν με pent.-mih, kruš. прѣжде - не приидеть дьнь πρὶν ἐλϑεῖν τὴν ἡμέραν šiš. прѣжде - не зачѧть сѧ πρὸ τοῦ συλληφϑῆναι ostrom. прѣжде - коурь не вьзгласи hom.-mih. dase fris.: nota да и до моега живота usque ad finem vitae meae mon.-serb. 31. [Cit]
24

дайникъ

v. даньникъ [Cit]
25

далеко ‹adv.›

longe š.-gl. 81. [Cit]
26

далекъ ‹adj.›

μακρός longinquus ioann. из далека š.-gl. 69. 85: comparat. далечай par. et далий alex. [Cit]
27

далече

a) {adv.} μακράν, πόρρω, πορρωτέρω longe cloz. I. 149. sup. ostrom. š.-gl. 87. sim. I. 24. men.-mih. chron. - плче тещи prol.-mart. - отьстоꙗти chrys.-lab. b) praep. - бой πόρρω τοῦ στρατοπέδου sup. 383. - мене antch. - странꙑ своеѧ per. 4. 19. - нась sabb. 173. - града prol.-mart. pent.-mih. - сидонꙗнь pent.-mih. - отъ себе op. 1. 69. - отъ манастꙑрꙗ vita-theod. из далече πόρρωϑεν e longinquo sup. 111. 180. 258 etc. šiš. 242. оть далече men.-mih. по - pent.-mih. стоꙗше на - вола men.-mih. -сиꙗтельнъ τηλαυγής longe splendorem spargens. [Cit]
28

далечиѥ ‹n.›

distantia par. [Cit]
29

далечь ‹adj.›

μακρός longinquus chron. поуть -tur. -чаго ошьствиꙗ krmč.-mih. из далеча sup. 246. 440. proph. steph. -чꙗ svjat. -οp. 2. 2. 377. -ча svjat.-mat. [Cit]
30

далечь ‹adv.›

longe nov. š.-gl. 85: pro далече, abiecta vocali finali. [Cit]